|
|
Podnikatelský záměr na založení školky
Neubauerová, Mirka ; Němec, Jiří (oponent) ; Bartoš, Vojtěch (vedoucí práce)
Nově vznikající společnost se bude zaměřovat na kompletní dlouhodobé služby v hlídání dětí především předškolního věku, aby se rodiče mohli věnovat pracovním záležitostem, společenským nebo kulturním aktivitám. Jako doplňující služby by dále poskytovala krátkodobé hlídání dětí včetně služeb zahrnujících doprovod dětí do zájmových kroužků nebo výuky cizích jazyků. Kvalita služeb bude zajištěna pomocí odborného personálu a studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Brno. Cenová strategie agentury vychází z kvality a komplexnosti služeb a je dána především přidanou hodnotou v množství odborného personálu. Přístup firmy je založen na výrazné podnikatelské kultuře a inovativním přístupu. Společnost bude vyhledávat spolupracovníky s novými přístupy a ideami a spoléhá v intenzivní spolupráci s Pedagogickou fakultou.
|
|
|
The Price Elasticity of the Demand for Higher Education: A Meta-Analysis
Kiiashko, Olesia ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Korbel, Václav (oponent)
Hlavní otázkou tohoto šetrení je, zda požadavek na vysokoškolské vzdelávání je pomerne citlivý na zmeny školného nebo je cena nepružný. Neexistuje žádná jednoznacná odpoved v literature. Približne 52% z odhadu jsou zanedbatelné, 43% jsou statisticky negativní a približne 5% jsou statisticky pozitivní. V kvantitativním pruzkumu 562 odhadech vykázaných v 48 studiích bylo zjišteno, že velká zvyšování školného mají neprimerene negativní dopad na zápis když potenciální zaujatost publikace a zpusob heterogenita jsou brány v úvahu. Tyto publikace zkreslení testy ukazují, že negativní výsledky jsou výhodnejší mezi výzkumnými pracovníky, protože jsou dobre podporovány teorii (kdy se ceny zvyšují je pokles poptávky). Výsledky také ukazuí, že ctyri aspekty návrhu studie jsou zvlášte úcinné pri vysvetlování rozdílu mezi primárími studií: (1) delší casový horizont negativne spojen s cenovou pružnosti poptávky po vysokoškolském vzdelávání, (2) když prurezová odhady hlásy více negativí výsledky, panelové odhady mají méne negativní výsledky, (3) kontrola endogenity je velmi duležité, (4) kontrola míry nezamestnanosti nemá jasný prukazný vliv, kontrola výdeleku není významne spojena s cenové elasticity poptávky po vysokoškolském vzdelávání.
|
|
|
Financování veřejných vysokých škol v České republice
Pešíková, Natálie ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
v ČJ Diplomová práce se zabývá financováním veřejných vysokých škol v České republice. Popisuje, analyzuje a hodnotí současný způsob financování škol z veřejných i dalších zdrojů a upozorňuje na jeho nejzávažnější problémy. Další část práce je věnována problematice zavedení školného jako jednoho z možných způsobů finanční spoluúčasti studentů. Představeny jsou argumenty pro a proti jeho zavedení a je řešena otázka možné podoby školného v České republice. V souvislosti s tím je pozornost věnována finanční pomoci studentům, především spoření na vzdělání a studentským půjčkám na školné, bez kterých je zavedení školného těžko představitelné. Zvažována jsou kritéria, která by měl optimální systém půjček splňovat, a dále jsou představeny a zhodnoceny některé možné varianty systému půjček na školné. V závěru práce jsou uvedeny některé další možnosti, odkud mohou veřejné vysoké školy získat finanční prostředky nad rámec státního rozpočtu.
|
|
|
Postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR
Vanková, Milada ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je politika zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR. Diskuze k otázce zpoplatnění studia na vysokých školách v ČR probíha téměř dvacet let. Dosud nebyla žádná z jeho forem implementována do systému financování vysokých škol. Zavedení poplatků za studium se ukázalo být v průbehu jeho diskuze konfliktním tématem. Důvodem pro otevření diskuze o zavedení školného na VVŠ v ČR se stala špatná finanční situace vysokých škol, malá efektivnost systému, nerovnosti v přístupu ke vzdělání a další jiné problémy. Tyto zůstavají dosud neřešeny. Tvorba politiky je složitý proces, do kterého vstupuje celá řada faktorů. Významnou roli v něm sehrávají aktéři politiky. Aktéři veřejné politiky jsou subjekty, které jsou nějakým způsobem zainteresovány na dané politice, proces tvorby politky ovlivňují, nebo jsou jím ovlivněny. Předmětem zájmu mé práce bude prozkoumat postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na VVŠ v ČR v časovém období let 1992- 2012 a objasnit tak problematičnost politiky školného v českém vysokém školství.
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Financování vysokých škol v ČR a v Austrálii
Bártová, Eva
Cílem bakalářské práce je navrhnout doporučení pro financování vysokých škol v České republice s možností využití soukromých zdrojů studentů. V první části práce jsou popsány základní typy systémů financování vysokých škol ve světě. Podrobně je analyzován systém financování vysokých škol v České republice a v Austrálii. Jsou popsány dostupné půjčky pro vysokoškolské studenty v Austrálii. Na základě výsledků z projektů EUROSTUDENT a dotazníkového šetření pro studenty PEF Mendelovy univerzity v Brně jsou komparovány finanční zdroje a ekonomická aktivita studentů. Součástí práce je analýza systémů financování v České republice a v Austrálii pomocí dat z reportů OECD Education at a Glance. Získané výstupy jsou diskutovány a je posouzeno možné využití principů australského systému financování vysokých škol v podmínkách ČR.
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Financování vysokých škol ve Velké Británii
Pham, Ha Linh ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Gajdošová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá systémem financování vysokých škol ve VB. Teoretická část je zaměřena na popis vysokých škol ve VB. Praktická část se skládá z analýzy financování vysokých škol provedené z dat od roku 2003 do roku 2015. Na základě provedené analýzy je následně poskytnuto doporučení na zlepšení systému financování vysokých škol ve VB.
|
|
|
The Price Elasticity of the Demand for Higher Education: A Meta-Analysis
Kiiashko, Olesia ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Korbel, Václav (oponent)
Hlavní otázkou tohoto šetrení je, zda požadavek na vysokoškolské vzdelávání je pomerne citlivý na zmeny školného nebo je cena nepružný. Neexistuje žádná jednoznacná odpoved v literature. Približne 52% z odhadu jsou zanedbatelné, 43% jsou statisticky negativní a približne 5% jsou statisticky pozitivní. V kvantitativním pruzkumu 562 odhadech vykázaných v 48 studiích bylo zjišteno, že velká zvyšování školného mají neprimerene negativní dopad na zápis když potenciální zaujatost publikace a zpusob heterogenita jsou brány v úvahu. Tyto publikace zkreslení testy ukazují, že negativní výsledky jsou výhodnejší mezi výzkumnými pracovníky, protože jsou dobre podporovány teorii (kdy se ceny zvyšují je pokles poptávky). Výsledky také ukazuí, že ctyri aspekty návrhu studie jsou zvlášte úcinné pri vysvetlování rozdílu mezi primárími studií: (1) delší casový horizont negativne spojen s cenovou pružnosti poptávky po vysokoškolském vzdelávání, (2) když prurezová odhady hlásy více negativí výsledky, panelové odhady mají méne negativní výsledky, (3) kontrola endogenity je velmi duležité, (4) kontrola míry nezamestnanosti nemá jasný prukazný vliv, kontrola výdeleku není významne spojena s cenové elasticity poptávky po vysokoškolském vzdelávání.
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
host ::
RSS.